Litha – Letní slunovrat

Slunovrat – Litha

Letní Slunovrat, keltsky Litha, nastává 21. června. Svatojánská noc je jen o pár dní později z 23. na 24. června. Tento den a noc byly odedávna oslavovány jako jedny z nejdůležitějších momentů v roce. O slunovratu procházíme nejdelším dnem v roce, kdy paprsky slunce dopadají kolmo na obratník Raka a v našich zeměpisných šířkách začíná léto. Slunce v tomto období kulminuje životodárnou energií a dává sílu všemu živému. Příroda je ve svém největším rozkvětu a překypuje energií. Některé rostliny a stromy kvetou, opojně voní, jiné začínají dozrávat a plodit. Noční obloha je na slunovrat jen zešeřelá, hvězdy není vidět, jakoby ani nebyla opravdu noc…

Naši předkové napříč starými civilizacemi v tyto dny pořádali velkolepé slavnosti doprovázené ohněm, zpěvem, tancem a magickými rituály. Uctívali slunce z vděčnosti za to, že nám dává život a úrodu. Úcta a pozornost patřila také vodě. Lidé si byli vědomi, že pouze v kombinaci slunce a vody mohou oslavit život a hojnost úrody. Voda jim také přináší šťavnatou sladkost ovoce a všech plodin, které jsou zrovna tak čerstvě nabyté energií slunečních paprsků a připravené blahodárně osvěžovat,  hydratovat a sytit. Hojně se využívaly očistné účinky přírodních zdrojů vody. Koupel v jezeře nebo řece či dotyk s ranní rosou byly tradičními způsoby rituální očisty a ozdravení. Ideální bylo koupání za deště, kdy se věřilo, že blahodárné účinky vody mají největší sílu. Lidé žádali vodu o požehnání i posílení, uctívaly a vzývaly se jezerní víly, rusalky a vodní bohyně a žádaly se o radu či záchranu. Ve slovanských kulturách to byla bohyně Lada, patronka krásy, lásky a plodnosti, která byla v tomto období vzývána a uctívána.

Letní slunovrat je jako kouzelný časový úsek, brána do světa za snem. Je nám dovoleno poodhalit závoj materiální iluze a podívat se na druhou stranu, do neviditelného světa jemných energií a zákonitostí vesmíru. Ženské čarování, věštění a zaříkání bylo odjakživa formou vstupu do úrovně uskutečňování zázraků. Mladé dívky v dávných dobách pletly věnce z rozkvetlého lučního kvítí a pouštěly je po vodě, aby se dozvěděly, který mládenec bude jejich ženich (dobře se vdát bylo v těch dobách bezmála životně důležité). Bylinky a rostliny natrhané v rozmezí portálu slunovratu a Svatojánské noci mají silnou moc a dokáží konat zázraky a uzdravovat. Z pohádek známé Devatero kvítí je tradiční pojmenování Svatojánských bylin, které mají kraj od kraje jiné složení. Devět druhů bylin se obřadně natrhalo, usušilo a připravilo do léčivých směsí. Mezi svatojánské bylinky patří například třezalka, dobromysl, heřmánek, rozchodník, chrpa, pelyněk nebo kapradí. Posledně zmiňované kapradí prý rozkvétá této noci v lese a jeho vzácný květ zlatě září. Ten, kdo jej nalezne, bude rozumět řeči zvířat, nabyde schopnosti stát se neviditelným nebo se bude těšit hojnosti a velkému štěstí. Legenda prý vychází z toho, že v tomto období pukají na listech kapradí semínka a sype se z nich prach, jenž ve světle slunovratové noci může opravdu připomínat zlaté květy. 

Magické rituály našich předků mají pokračování dodnes a některé tradice se nesou napříč generacemi ve vlnách posílení či úpadku, v přirozenosti živoucího rytmu planety. Symbolická hra s věnečky a dalšími rituálními či dekorativními předměty z přírodnin je oblíbenou zábavou moderních čarodějek. Rovněž tak léčitelství spjaté s divokostí přírodních darů, vaření lektvarů, sušení bylin a další činnosti spjaté s přírodou. Tady bych ráda zmínila jednu z nejoblíbenějších činností posledních let a tou je výroba oleje z třezalky tečkované. Třezalka podobně jako všechny rostliny z devatera kvítí je kolem slunovratu ve své největší síle a to je také důvod, proč se chodí na jejich sběr v tomto období. Svatojánský olej, tak se tomuto oleji nejčastěji říká, je mimořádně blahodárný na nervovou i fyzickou soustavu, uklidňuje mysl, uvolňuje svalstvo a dokonce si poradí i se ztuhlostí v kosterních strukturách.  

Svatojánský olej si letos ještě stihnete udělat, a proto vám předkládáme jeho recept od kuchařky ze Svatojánu, Evy Francové:

“Třezalku trháme pro léčebné účely za slunečného dne a sušíme nebo nakládáme do oleje: nastříhanou bylinu nasypeme do sklenice, zalijeme kvalitním panenským olejem (používám slunečnicový) a ve vodní lázni zahříváme půl hodiny, voda nesmí vřít! Třezalka pustí rudé barvivo, hypericin, krev svatého Jana ze žlázek na listech. Zavíčkujeme a necháme týden macerovat na slunném místě. Přecedíme a používáme k masážím, místo pleťového oleje nebo pro potírání postižených míst při těchto příležitostech:

Vhodné zevní použití třezalky, převážně ve formě oleje:

– popáleniny a opařeniny

– opar rtu

– zlomeniny

– neuralgie

– těžké formy ekzémů odolávající ostatní léčbě

– bércové vředy

– křečové žíly

– hemoroidy

– ischias  

Letošní brána do světa Račích energií se tedy plně otevřela v úterý 21. června. Jeho silně transformační energie k nám však proudily již nějakou chvilku předtím. Vyšší smysly nám radí ponořit se dovnitř do vlastního nitra. Zklidnit mysl a zpomalit, naslouchat dechu života. Stáhnout si z ozdravného tepu přírody svou prapůvodní matrici zdraví. Nechat osud naplnit se božstvím, jeho podstatou.  Registrovat přírodní procesy všude kolem sebe a starat se o ně. Jen na nich závisí náš život a jeho kvalita. Napojovat se na živly, vést rozhovory se sluncem, s vodou, se stromy, rostlinami i s kameny. Nechme se rekalibrovat a sladit s tepem nové země. Poprosme o naplnění světlem božského řádu. 

Náš tip na letní šperk: Královnou slunečních a vodních rituálů se stanete s magickou tiárou s drahokamem. A najdete u nás i náušnice se zlatým kapradím.