Konečně jsem se dostala k tomu napsat něco málo našim čtenářkám o festivalu Malá Inventura a hlavně ukázat pár nejvydařenějších fotek. Za těch pár let, co jsem měla tu čest na festivalu fotit, mám pocit, že je co ukázat. Možná vás fotky tak naladí, že se tam příští rok spolu potkáme.
Malá Inventura je festival nového divadla – každým rokem ho pořádá spolek Nová síť v čele s ředitelkou Adris Světlíkovou. Tato kulturně servisní organizace je zaměřena na podporu živého umění a otevřené kultury v Čechách. V roce 2023 proběhl již jedenadvacátý ročník tohoto festivalu. Každoročně se sem přijede podívat laická i odborná veřejnost ze všech koutů republiky a také ze zahraničí a v prodlouženém týdnu má možnost shlédnout a zúčastnit se mnoha akcí, od divadelních a tanečních představení přes zajímavé multimediální počiny až po zábavné akce v rámci doprovodného programu. Umělecký ředitel festivalu Petr Pola každoročně vybírá to nejzajímavější z projektů nového divadla a komponuje tak dramaturgickou linku festivalu, která letos dostala název “Proměny citlivosti” a byla vtipně podtržena “chlupatou” grafikou od umělkyně Terezie Chlíbcové. V minulých letech byl festival graficky doprovázen neméně vtipným “kuřetem” autora Davida Kakalíka. Téměř 100% návštěvnost letošního ročníku svědčí o tom, že se tvůrcům festivalu opět podařilo probudit v lidech touhu po živém divadle a kulturním shledávání.
Za mne je Malá Inventura unikátní příležitost uvidět každoročně to nejlepší z malých divadel ještě než tyto klenoty pohyblivosti zaniknou v toku času. Kromě setkávání s milými lidmi se kochám krásou masek, kostýmů, hudby i osvětlení… bádám dodnes ve vzpomínkách z dílčích momentů představení a ladím se znovu na informaci, která tam pro mne byla. Jako správná introvertka – žena za Plutem – si jen tak tajně prohlížím tu džungli kulturně naladěných lidí kolem sebe a čerpám inspiraci z toho, jak se oblékají a hlavně – čím se zdobí. A právě tyhle huňaté vizuální čechránky jsou pro mne mou vlastní ochutnávkou hranic oněch proměn citlivosti. Učí mne chápat, že na ničem nelze trvat, vždy se musíme propojit. Díky za to.
Rovněž na sebe moc ráda nechávám působit formu za mne nejzralejšího pohybu v tomto vesmíru – tance… někdy bych ve své vlastní tvorbě chtěla propojit tyhle dvě mé největší vášně – tanec a šperk…je to vůbec možné? Uvidíme.
Díky za počtení, krásné fotky!